Historiografia czeska wobec związków II Republiki Czechosłowackiej, Protektoratu Czech i Moraw oraz czechosłowackiej emigracji polityczno-wojskowej z bezpośrednią genezą i przebiegiem wojny polsko-niemieckiej we wrześniu 1939 r. Stan badań i perspektywy

Jiří Friedl

Streszczenie w języku polskim


Artykuł daje przegląd czeskich badań historycznych dotyczących dziejów Polski na tle niemieckich przygotowań do II wojny światowej. Zainteresowanie tą problematyką historyków czeskich warunkowały wydarzenia z historii Czech i Czechosłowacji. Analizowany temat pokrewny jest więc raczej dziejom stosunków czesko/czechosłowacko-polskich. Szczególną uwagę zwracały kwestie nowego wytyczenia granicy na Śląsku Cieszyńskim w 1938 r. oraz budowy po rozpadzie i okupacji większości republiki przez III Rzeszę czechosłowackich struktur oporu antyniemieckiego w Polsce. Stan badań wskazuje, że nadal brak jest przekrojowego opracowania na temat niecałego roku funkcjonowania tzw. Zaolzia w obrębie RP. Przedmiotem studiów powinna być też rola ziem czeskich w planowaniu przez Niemcy napaści na Polskę i podczas samej kampanii 1939 r. Protektorat Czech i Moraw stanowił przecież istotny fragment zaplecza koncentrowanych sił agresora. Badania archiwaliów niemieckich mogą wnieść szereg cennych ustaleń dla wiedzy o procesach dyslokacji i zaopatrzenia Grupy Armii “Południe”. Ważne byłoby także ustalenie, jaką argumentacją posługiwały się na obszarze Protektoratu czynniki niemieckie, próbując antypolsko wpłynąć na czeską opinię publiczną u progu wojny i na jej początku.

Słowa kluczowe


Historia; Czechosłowacja; Polska; Śląsk Cieszyński; Zaolzie; Protektorat Czech i Moraw; Niemcy; przygotowania do wojny; Wehrmacht; Grupa Armii “Południe”; czechosłowacki zagraniczny ruch oporu

Pełny tekst:

PDF (English)

Bibliografia


Printed sources (Źródła drukowane)

Dokumenty z historie československé politiky 1939–1943, vols 1–2, eds. L. Otáhalová, M. Červinková, Praha 1966.

Henzl V., Krakov. První československá vojenská skupina za hranicemi, “Historie a vojenství” 1964, 13, 6.

Kamiński M.K., Moje doświadczenia z komunistycznym aparatem represji wymierzonym w słowo pisane, in: Cenzura w PRL. Relacje historyków, ed. Z. Romek, Warszawa 2000.

Kennan G.F., Z Prahy po Mnichovu. Diplomatické zprávy 1938–1940, Praha 2021.

Kopecký R. Československý odboj v Polsku v r. 1939, Rotterdam 1958.

Legion Čechů a Slováků v Polsku r. 1939, ed. D. Nývltová, “Historie a vojenství” 1866, 15, 1.

Obrana národa v dokumentech 1939–1942, ed. S. Kokoška, Praha 2017.

Od rozpadu Česko-Slovenska do uznání československé prozatímní vlády 1939–1940, eds. J. Němeček et al., Praha 2002.

Svoboda L., Deník z doby válečné. Červen 1939–leden 1943, Praha 2008.

Svoboda L., Cestami života, vol. 1, Praha 1971.

Svoboda L., Cestami života, vol. 2, Praha 1992.

Zpráva škpt. Jana Krčka o československém legionu v Polsku, ed. J. Němeček, “Historie a vojenství” 1993, 42, 1993, 2.

Studies (Opracowania)

Adam A., Otroci třetí říše. Pobočné koncentrační tábory na území České republiky, Praha 2016.

Batowski H., Agonia pokoju i początek wojny. Sierpień–wrzesień 1939, Poznań 1984.

Benda J., Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938–1939, Praha 2013.

Bibliografie časopisu “Těšínsko” 1985–2006, Česky Těšín 2007.

Binar A., Československé a polské pozemní vojsko ve Francii před zahájením západního tažení (1939 a 1940), in: S. Polnar et al., Ozbrojené síly a československý stát, vol. 2, Brno 2021.

Borák M., Boje československé armády na Slovensku a Podkarpatské Rusi (říjen 1938–březen 1939), “Sborník Vojenské akademie v Brně” 1999, 2.

Borák M., Česká diverze na Těšínsku v letech 1938–1939, “Slezský sborník” 1996, 94, 1.

Borák M., Československo-polská “malá válka” u Čadce 25. listopadu 1938, “Historie a vojenství” 1998, 47, 4.

Borák M., Dějiny Těšínského Slezska 1938–1945 na stránkách “Těšínska”, “Těšínsko” 2007, 50, 4.

Borák M., Evropská dimenze dějin Slezska v letech 1938–1945, in: Z. Jirásek et al., Evropská dimenze slezských dějin, Opava 2009.

Borák M., Incident pod Tatrami 27. listopadu 1938 a delimitace hranic mezi Polskem a Česko--Slovenskem, “Historie a vojenství” 1998, 47, 5.

Borák M., K problémům periodizace dějin Slezska v letech 1938–1945, in: K periodizaci dějin Slezska (Sborník z pracovního zasedání v Opavě 11.–12. prosince 2007), ed. D. Gawrecki, Opava 2008.

Borák M., Obrana Podkarpatské Rusi (říjen 1938–březen 1939), “Česko-slovenská historická ročenka” 1997.

Borák M., Očima Poláků. Historie a současnost československo-polských vztahů a polská menšina v Československu v zrcadle polského tisku na Těšínském Slezsku v letech 1989–1992, Opava 2010.

Borák M., Odboj proti fašismu na odtrženém území Těšínska v letech 1938–1945, Opava 1987, msc.

Borák M., Personální složení jednotek Policie Slezského vojvodství na Těšínsku v letech 1938––1939, “Časopis Slezského zemského muzea” 2015, 64, 1.

Borák M., Starcie zbrojne polskiego i czechosłowackiego wojska pod Czacą 25 listopada 1938 roku, in: Od Zaolzia po Jaworzynę. Rewindykacje graniczne jesienią 1938 roku. Materiały z seminarium naukowego zorganizowanego w 60. rocznicę powrotu Zaolzia i Jaworzyny do Polski. Nowy Targ, 27 listopada 2003 r., ed. R. Kowalski, Nowy Targ 2004.

Borák M., Struktura a činnost Policie Slezského vojvodství na Těšínsku v letech 1938–1939, “Časopis Slezského zemského muzea” 2013, 62, 1.

Borák M., Těšínské Slezsko v rámci okupovaného pohraničí v letech 1938–1945, in: Historie okupovaného pohraničí 1938–1945, vol. 11, Ústí nad Labem 2006.

Borák M., Únos “bílého orla”. Incident u polského konzulátu v Moravské Ostravě 26. 12. 1938, in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, vol. 20, Ostrava 2001.

Čejka E. Československý odboj na Západě (1939–1945), Praha 1997.

Čejka E., Brod T., Na západní frontě. Historie čs. vojenských jednotek na západě v letech druhé světové války, Praha 1963.

Češi a Poláci v minulosti, vols 1–2, Praha 1964.

Dostál Raška F., Uprchlické tábory v Čechách a na Moravě po mnichovském diktátu, “Soudobé dějiny” 2001, 4.

Friedl J., Českoslovenští vojáci a jejich putování polským zázemím v září 1939, in: Cestování Čechů a Poláků v 19. a 20. století. Sborník z mezinárodní vědecké konference (Praha 6.– –7. 9. 2007), eds. P. Kaleta, L. Novosad, Praha 2008.

Friedl J., Die tschechische Historiografie und die Geschichte Schlesiens des 20. Jahrhunderts, in: Interferenzen zwischen Regionabewusstsein und Historiografie in Schlesien. Erträge der Tagung des Historisch-politischen Arbeitskreises des Heimatwerks schlesischer Katholiken, ed. R. Bendel, Berlin 2021.

Friedl J., K pokusu o připojení Těšínska k Protektorátu Čechy a Morava na podzim 1939, “Těšínsko” 2009, 52, 3.

Friedl J., Na jedné frontě. Vztahy československé a polské (Polskie Siły Zbrojne) armády za druhé světové války, Praha 2005 (translation: Na jednym froncie. Czechosłowacko-polskie stosunki wojskowe 1939–1945, transl. G. Gąsior, Gdańsk–Warszawa 2011).

Friedl J., Nie tylko Zaolzie. Dzieje Polski 1918–1990 w historiografii czeskiej, in: Widziane z zewnątrz, vol. 2, Warszawa 2011.

Gawrecki D. et al., Dějiny českého Slezska 1740–2000, vol. 2, Opava 2003.

Gebhart J., Poznámky k čs.-polským zpravodajským kontaktům do 15. března 1939, “Slezský sborník” 1996, 1.

Gebhart J., Kuklík J., Československo-polské vojenské zpravodajské styky na jaře a v létě roku 1939, “Historie a vojenství“ 1992, 41, 3.

Gebhart J., Kuklík J., Velké dějiny zemí Koruny české, vol. 15a, Praha–Litomyšl 2006.

Gracová, B., Česká společnost a napadení Polska v září 1939, “Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské Univerzity, istorica-geographica = Acta Facultatis Philosophicae Universitatis Ostraviensis. Historica-geographica” 1992, 27.

Gracová B., Německý tisk o Těšínsku na počátku roku 1939, “Těšínsko” 1979, 1.

Gracová B., Polský buržoazní tisk o některých otázkách společenského života na Těšínsku roku 1938, “Časopis Slezského muzea” 1976, 2.

Gracová B., Polský tisk a hospodářský význam Těšínska koncem roku 1938, “Časopis Slezského muzea” 1974.

Gracová B., Těšínsko v říšskoněmeckém tisku na podzim 1938, “Těšínsko” 1979, 1.

Gracová B., Zur Rolle der Presse im Okkupationsregime des Protektorats Böhmen und Mähren. Anspannung, Aktivismus, Widerstand und das Beispiel der antipolnischen Kampagne, in: Polen und die böhmischen Länder im. 19. und 20. Jahrhundert. Politik und Gesellschaft im Vergleich. Vorträge der Tagung des Collegium Carolinum in Bad Wiessee vom 15. bis 17. November 1991, ed. P. Heumos, München 1997.

Gracová-Grobelná B., Nacistická provokace proti Polsku v Mostech u Jablunkova a Hlivicích koncem srpna 1939, “Těšínsko” 1974, 3.

Grobelný A., Český Těšín – hlavní sídlo německé iredenty v letech 1938–1939, “Těšínsko” 1970, 4.

Grobelný A., Działalność mniejszości niemieckiej na Śląsku Cieszyńskim w latach 1938–1945, in: Śląsk i Zagłębie Dąbrowskie w walce z okupantem hitlerowskim 1939–1945. Materiały z sesji naukowej zorganizowanej w 30 rocznicę najazdu hilerowskiego na Polskę. Katowice, 11–12 września 1969, Katowice 1970.

Grobelný A., Nacistický tábor pro zajaté Poláky v září 1939 v Paskově, “Těšínsko” 1989, 32, 3.

Grobelný A., Nápor nacistů na Těšínsko v r. 1939, “Časopis Slezského muzea” 1970, 19, 2.

Grobelný A., Nápor nacistů na Těšínsko v roce 1939, “Časopis Slezského muzea” 1970, 29, 2.

Grobelný A., Německa menšina na Těšínsku v letech 1938–1939 a příprava války, “Časopis Slezského muzea” 1969.

Grobelný A., Německá menšina v Třinci a její spojení s Třetí říší, in: Z dějin třineckých železáren, ed. S. Zahradnik, Praha 1970.

Grobelný A., Sociální problémy v zabrané části Těšínska od října 1938 do září 1939, “Slezský sborník” 1979, 77, 4.

Grobelný A., Těšínsko jako předmět německé politiky v letech 1933–1939, “Časopis Slezského muzea” 1970, 1.

Grobelný A., Třinecké železárny 1938–1945, Opava 1990.

Homan A., Moravská Ostrava jako útočiště uprchlíků z německého a polského záboru na podzim roku 1938, in: Ostrava 21. Sborník příspěvků k dějinám Ostravy a Ostravska, Ostrava 2003.

Káňa O., Pavelka R. [Stanisławska S.], Těšínsko v polsko-československých vztazích 1918–1939, Ostrava 1970.

Kokoška S., Komunistický exil v Polsku v roce 1939, “Paměť a dějiny” 2023, 1, pp. 56-67.

Kokoška S., Moravcova zpravodajská služba bez legend? “Historie a vojenství” 1994, 43 , 6.

Kokoška S., Vedení Obrany národa a Polsko, “Slezský sborník” 1996, 94, 1.

Kreisinger P., Brigádní generál Josef Bartík. Zpravodajský důstojník a účastník prvního i druhého československého odboje, Praha 2011.

Kreisinger P., Plukovník generálního štábu Jan Krček (1901–1961): dlouhá cesta účastníka zahraničního odboje (velitele Gabčíka a Kubiše) k rehabilitaci, “Historie a vojenství” 2017, 66, 4.

Křen J., Do emigrace. Buržoazní zahraniční odboj 1938–1939, Praha 1963.

Kudrna L., Když nelétali. Život našich letců v Polsku, Francii a Británii za 2. světové války, Praha 2003.

Kudrna L., Zpráva divizního generála Ing. Aloise Vicherka o událostech od československé mobilizace do 4. března 1941. Neznámý archivní dokument ve světle faktů, “Securitas imperii” 2011, 18, 1.

Kuklík J., Němeček J., Proti Benešovi. Česká a slovenská protibenešovská opozice v Londýně 1939–1945, Praha 2004.

Myška M., Ostravsko mezi Mnichovem a 15. březnem 1939, “Slezský sborník” 1963, 3.

Myška M., Z tajných zpráv NSDAP o Těšínsku, Ostrava 1964.

Nástin dějin Těšínska, Ostrava–Praha 1992.

Němeček J., 15. březen a čs. zastupitelské úřady v Polsku, “Historie a vojenství” 1994, 43, 6.

Němeček J., Armádní generál Lev Prchala a československý odboj v Polsku, “Historie a vojenství” 1994, 43, 3.

Němeček J., Československý odboj v Polsku 1939, Praha 1995.

Němeček J., Polsko a československý politická emigrace v roce 1939, “Slovanský přehled” 2006, 92, 2.

Němeček J., Soumrak a úsvit československé demokracie. 15. březen a československé zastupitelské úřady, Praha 2008.

Nenička L., Druhá republika na Ostravsku 1938–1939, Opava 2010.

Nenička L., Důsledky uprchlického problému pro národnostní vztahy v Moravské Ostravě v období druhé republiky, “Slezský sborník” 2006, 104, 1.

(ok): Velká hra o Těšínsko před 30 lety, “Nová svoboda” 31 October 1969.

Pasák T., Pod ochranou Říše, Praha 1998.

Pavelčíková N., Politicko-sociální podmínky vývoje ostravsko-karvinského revíru v letech 1938–1945, in: Studie o vývoji průmyslu a průmyslových oblastí 2. K dějinám uhelného hornictví v Československu, Opava 1972.

Plaček V., Ostravská průmyslová oblast v letech 1938–1945, in: Průmyslové oblasti, vol. 3, Opava 1971.

Plachá P., Beskydská převaděčka Marie Pětrošová, “Historie a vojenství” 2019, 68, 1.

Plachý J., Krakov, 30. dubna 1939, “Paměť a dějiny” 2019, 1.

Plachý J., Pejčoch I., Zemřeli na Západě. Ztráty československé pozemní zahraniční armády v Polsku, Francii, na Středním východě a ve Velké Británii v letech 1939–1945, Praha 2012.

Podolský K., Divizní generál František Hrabčok, “Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Historica” 1994, 26.

Prokešová N., Následky mnichovské dohody pro ostravskou průmyslovou oblast, “Slezský sborník” 1969, 1.

Rajlich J., Josef František. Pokus o pravdivý příběh československého stíhače. Cheb 2010.

Rajlich J., Nadporučík letectva Jiří Král. Zakladatel a první velitel čs. vojenské jednotky v Polsku, “Historie a vojenství” 2006, 55, 1.

Richter K., Počátky československého vojenského odboje v Polsku, parts 1, “Historie a vojenství” 1978, 27, 6.

Richter K., Počátky československého vojenského odboje v Polsku, parts 2, “Historie a vojenství” 1979, 28, 1.

Richter K., Počátky československého vojenského odboje v Polsku, parts 3, “Historie a vojenství” 1979, 28, 2.

Richter K., Válka začala v Polsku. Fakta o německo-sovětské agresi, Praha 2004.

Skýpala M., Obrana národa na Ostravsku, Přerov 2002.

Stolařík I., Patřili k prvním. Komentované dokumenty a vzpomínky k činnosti Obrany národa na Ostravsku, Ostrava 1994.

Šmoldas Z., Českoslovenští letci v Polsku 1939, Praha 1984.

Šolc J., Podpalte Československo. Operace Perun, Praha 1991.

Tomaszewski J., In Search of a New Policy (Poland and Czecho-Slovakia at the End of 1938, in: Magister Noster. Sborník statí in memoriam prof. PhDr. Janu Havránkovi, CSc., eds. M. Svatoš, L. Velek, A. Velková, Praha 2005.

Valenta J., Česká historiografie v nejnovějších dějinách Polska v posledních třech desetiletích, in: Polonistické studie v České republice a bohemistické studie v Polské republice v posledních třiceti letech. Historické a filologické obory, eds. M. Myška, R. Gładkiewicz, Praha 1995.

Valenta J., Dějiny Polska v 19. a 20. století a Ceská historiografie, “Slovanské historické studie” 2001, 27.

Váňa J., Rail J., Českoslovenští letci v polské obranné válce 1939, Praha 2003.

Vyhlídal M., Vojenští zpravodajci proti nacistické okupaci. Odbojová skupina Tři konšelé, Praha 2022.

Vykoukal J., Polské dějiny a česko-polské vztahy po roce 1945, in: Česká polonistika a polská bohemistika na přelomu století/Czeska polonistyka i polska bohemistyka na przełomie stuleci, Praha 2009.

Zarys dziejów Śląska Cieszyńskiego, Ostrawa–Praga 1992.

Žáček R., Zábor Těšínska v říjnu 1938 a problematika jeho evakuace, “Časopis Slezského muzea” 1988, 37.




DOI: http://dx.doi.org/10.17951/rh.2024.58.539-565
Data publikacji: 2024-12-18 10:04:57
Data złożenia artykułu: 2023-04-17 07:31:55


Statystyki


Widoczność abstraktów - 25
Pobrania artykułów (od 2020-06-17) - PDF (English) - 7

Wskaźniki



Odwołania zewnętrzne

  • Brak odwołań zewnętrznych


Prawa autorskie (c) 2024 Jiří Friedl

Creative Commons License
Powyższa praca jest udostępniana na lcencji Creative Commons Attribution 4.0 International License.